Lucky Pearl

Opravdu se podařilo?

Rok 2009 byl skutečně jiný,  než ten předešlý. Podle plánu se naše smečka rozrostla o černu fenečku, dcerku Mimi, které neřekneme jinak než Blekyšů, zřejmě podle vzoru Vikišů, jak jsme volali na Vikíška. Bleckynka roste do krásy a ve své tvrdohlavosti si dělá doma naprosto co chce. Nejraději pobíhá z pokoje do pokoje a roznáší ponožky.

Mimi odchovala svoje druhá štěňátka, tentokráte celých osm. Opět všechna černá .

Sidík s Elďou navštívili pár výstav, ale pořádná “výstavní kariéra” je stále teprve čeká.  Avenka s definitivní platností potvrdila, že se chce ve svém životě věnovat jen a jen aportování, no a Bastien – ten se stal Kokrem roku 2009 .

Poté, co jsme kdysi, po její výjimečné sezóně, nepřihlásili Mimi, a po jeho výjimečné sezóně, přihlásili Vikíška, který se umístil jako třetí, jsme nyní přihlásili Bastiena a, světe, div se, počet bodů mu stačil na celkové PRVNÍ místo .

To bude asi vše, vlastně ne, ještě se stalo něco výjimečného, Mimi si našla parťáka na hraní. Poté, co si po Vikiho odchodu nechtěla s nikým hrát, jen sama běhala po domě či po lese s nějakou hračkou, objevila kámoše, dcerku Blekynu. Dovádějí spolu desítky minut, válejí se jedna po druhé, brumlají si, dokonce v noci, když se jim nechce spát, se prostě seberou, seběhnou do přízemí a hrají si. Je konečně opět naprosto šťastná a ten pohled opravdu stojí za to, skoro nám pokaždé vžene slzy do očí.

Přelomový rok 2009

Rok 2009 jsme pojali jako přelomový. Avalanche se zúčastnila prestižní výstavy Cruft´s, naše Avenka, tedy ne štěňátko, které jsme si někde vyhlédli, dovedli ho domů a pak prezentovali, nýbrž psí slečna, již jsme odchovali, a to doslova, od samého jejího narození. Bastien splnil podmínky pro udělení titulu Interchampion, Mimi jsme zažádali o titul Mezinárodní šampion krásy, Sid a Elo se pomalu začali seznamovat s výstavními kruhy.

Plánujeme rozšířit naši smečku o jednoho až dva nové členy, nejspíše “vlastní”, tedy potomky Mimi nebo Ave. Prostě – tenhle rok, jak alespoň doufáme, bude takovým mezníkem mezi příšerným loňským rokem a budoucností. Přejeme všem našim “hubičkám” ten nejšťastnější psí život.

Strašidelný rok 2008

Letošní rok pro nás začal nad očekávání výborně. Po peripetiích se získáváním informací a příslušných razítek jsme s Mimi a Bastienem začátkem března vyrazili do Anglie na vysněný Cruft´s. Naučili jsme se jezdit vlevo, seznámili se s mnoha milými lidmi a, v neposlední řadě, vystavili na birminghamském zeleném koberci své dva psí kamarády. Bylo to úžasné!!!

Po návratu se nám stále dařilo, Ave i Vikíšek se kvalifikovali na Cruft´s 2009 a my jsme se dmuli pýchou nad tátou a jeho dcerou. Dmuli jsme se ještě více, když Vikíšek a Bastien složili v květnu lovecké zkoušky vloh, Viki dokonce v I.třídě, s maximálním počtem bodů. Tímto počinem náš malý princ splnil i poslední podmínku pro udělení titulu INTERCHAMPION.

Blížila se speciální výstava, pro nás o to zajímavější, že psy měla přijet posuzovat stejná rozhodčí, která je posuzovala i na Cruftu. Za naši rodinu byl přihlášen Viki a my jsme netrpělivě očekávali, jak se bude paní Sue Young líbit.

Toto nadšené očekávání bylo pro tento rok posledním šťastným momentem. Místo koupání a česání jsme najednou pár dnů před výstavou seděli doma a měli před sebou výsledky vyšetření našeho Vikiho. 20.5. jsme s ním oslavili jeho čtvrté narozeniny a náhle jsme věděli, že páté narozeniny už s ním neoslavíme. Den za dnem jsme ho drželi v náručí a snažili se, aby byl šťastný. 30.6. jsme ho vzali do náruče naposledy.

Již nikdy nic nebude stejné. Smečka má nového vůdce, ale je to již jiná smečka. Bastien nevodí ostatní hluboko do lesa, jak to před ním dělal Viki, ani prozatím nemá mezi ostatními tu neotřesitelnou autoritu, kterou jsme tak obdivovali u Vikíška. Nikdo již nebere Ave balonek, když si moc dlouho hází, a nelehá si na něj, aby dala chvilku pokoj a mohla si i trochu odpočinout. Nikdo se již nepřetahuje s Mimi o její hračky, ačkoliv by si mohl vzít libovolné jiné, jen proto, aby ji nakonec mohl nechat vyhrát. Nikdo již nedělá “hou hou hou”, když všichni běží ráno z ložnice po schodech dolů.

Nebyli jsme připraveni na to, že někdo z naší rodiny může tak náhle odejít. Připadá nám, že od té doby prostě nastalo “špatné období”, do ničeho se nám nechce, nic se nedaří.

Víme jen, že chceme příští rok odjet na Cruft´s, kam měl s námi jet i Vikíšek, chceme tam ukázat jeho dceru, když už to není souzeno jemu.

A víme ještě, že bychom si moc přáli mít po Vikíškovi syna, pořád doufáme, že se nám to nakonec podaří.

Rok splněných přání

Rok 2007 se chýlí ke konci a tak trochu bilancujeme.

Bastien se dokázal jako mladý i jako dospělý kvalifikovat na Cruft´s 2008, Mimi si dodělala maďarského a polského šampiona, Vikíšek rakouského, Basťák polského. Navíc Viki, jako druhý z rodiny, splnil “výstavní podmínky” pro přiznání titulu Interchampion, a tak jsme se rozhodli, že ty lovecké zkoušky nakonec přece jenom zkusíme, abychom svoje svěřence o tuto “slávu” nepřipravili.

Ave zaujala ve výstavních kruzích a, i když nic “velkého” nevyhrála, jsme na ni nezřízeně hrdí. Sid se zatím otrkává a má k tomu nového kamaráda, Bastienova syna, kterému říkáme Pohroma.

Vikíšek i Bába odchovali několikerá štěňátka, pevně věřme, že některá z nich občas uvidíme a budeme jim moci pomáhat v jejich prvních krůčcích.

Celkově vzato, rok 2007 splnil vše, co jsme si vysnili, v roce následujícím se “porveme” o dobré umístění v Anglii a uděláme vše, co bude v našich silách, abychom dokázali kvalifikovat některého z našich chlupatých kamarádů pro rok 2009.

2007

Rok 2007 pro nás začal velkým přemýšlením o tom, jak dosáhnout toužebně očekávané kvalifikace na Cruft´s. V podstatě jsme o dosažení tohoto cíle přemýšleli již tak dlouho, že začátkem roku stačilo prostě poslat přihlášku a pokusit se co nejlépe připravit psy. Vynechali jsme Lucembursko, kde byla letos první kvalifikační výtava, a rozjeli se do Maďarska, nechat všechny naše dospělé kokry posoudit anglickým rozhodčím.

Dávali jsme si třetinové šance a přáli si, aby se alespoň jeden z našich tří “želízek v ohni” umístil na potřebném prvním místě . A umístil!!! Dokonce dva – Mimi a Bastien. Bylo to úžasné, skvělé a krásné .

Po úspěchu v kvalifikaci jsme se rozhodli věnovat tento rok “tvrdé přípravě” a přihlásili Bastiena na dalšího anglického rozhodčího, resp. rozhodčí, tentokrát do Prahy. A ten malý grázlík byl mezi cca 150 španěly Best In Show!!!

Zkusili jsme i “velkou” výstavu, v rakouském Stockerau se konala klubovka u příležitosti 100 let existence rakouského Jagdspaniel Klubu a následně i Evropská výstava španělů. Obě posuzovali, jak jinak, angličtí rozhodčí, a obou se zúčastnilo takřka 190 kokrů. Naši účastníci, Bastien a Vikíšek, si odnesli pokaždé výbornou, a zvláště druhý den se jim vydařil, když vyhráli svoje třídy a dostali se až mezi poslední čtyři, z nichž se vybíral vítězný pes.

Nežijeme však jen výstavami, oběma našim pánům by se letos měla narodit štěňátka, a protože jistě chtějí být příkladnými rodiči, již nyní doma nacvičují, kterak správně poskakovat s hračkou, jak vzorně vychovávat potomka (nacvičují na Lavince a Sidovi) a vůbec celkově pilně trénují.

Mimochodem – Sid je nový člen naší rodiny, náš první barevný kokřík .

Lavinka

22.9.2006 se narodila naše první vlastní štěňátka a my si nechali doma fenečku Avalanche. Svému jménu je skutečně dobrou nositelkou, chová se občas jako opravdová lavina. Vytvořili s Bastienem nerozlučnou dvojku a jeden bez druhého vypadají prostě jako tělo bez duše.

A tak jsou nyní u nás doma dvě dvojice, Mimi s Vikíškem a Avalanche s Bastienem, prostě, každý psí frajer má svoji slečnu:-).

Nejmladší člen rodiny

V březnu roku 2006 se naše rodina rozrostla o nového člena, malého černého angličánka z CHS pana Šulcka.

Bastien z Vejminku má tatínka z prestižní chovatelské stanice Asquanne´s, maminkou je sestra našeho Vikiho a my věříme, že po nich zdědí jen to nejlepší. Stejně jako po tetičce, Kokru roku 2005 v Anglii ))).

Ať tak či onak, Bastien, Basťa i Babáček v jedné osobě je úžasné štěně, plné života, neustále vymýšlející nové kousky, zatím bezkonkurenčně největší lumpík rodiny. Umí být nadšený z tolika věcí, kterých bychom si bez něj ani nevšimli – je to náš malý pokládek.

Nová historie

Dobu i okolnosti příchodů čtyřnohých kamarádů do našeho domova již všichni znáte, nastal nejvyšší čas pokročit ve vyprávění dále .

Rok 2005 pro nás znamenal spoustu změn – Mimi získala titul “Slovenský šampion krásy”, Viki nezůstal pozadu a splnil podmínky pro zisk hned tří titulů “Junior šampiona”, a to na Slovensku, v Maďarsku a Rakousku. Vznikla naše vlastní chovatelská stanice “Lucky Pearl” a již se velmi těšíme na Miminčina štěňátka, pro něž stále ještě hledáme nejvhodnějšího tatínka .

Pražský byt jsme vyměnili za domeček u Mladé Boleslavi, stojící doslova uprostřed lesů, prostě, pokud by se to tak dalo říct, prožili jsme opravdový “rok psa” a jsme za to psům i všem lidem, kteří nám pomáhali a pomáhají, neskonale vděčni.

Stará historie

Naši smečku tvoří kromě dvou lidí dva psí mládenci, jedna psí slečna a kocouří mladý muž.
Prvním chlupatým členem rodiny se stal roku 1998 Don, překrásný běloučký Bichon Frisé, který nás ihned okouzlil svojí přátelskou a hravou povahou. Donoušek se záhy přestěhoval k mamince a denně si navzájem přinášejí spoustu radostí a lásky. Vzhledem k tomu, že jsme si vždy přáli kromě „papírových“ zvířat poskytnout domov i zvířátku z útulku, záhy po Donouškovi přibylo mrňavé vyzáblé kotě, jemuž jsme dali jméno Mikeš. Z nedůvěřivého tvorečka se postupem času stal sebevědomý krásný kocour, vévodící nyní celé smečce.

Roku 2001 jsme s hrdostí domů přivezli štěňátko anglického setra. Jméno Kevin v jeho případě zdaleka neznamená postrach okolí, pejsek se vyznačuje nesmírným intelektem, s lehkostí zdolává všechny stanovené úkoly, sám od sebe začal působit v roli jakéhosi staršího bratra menším kamarádům. Setr je sice lovecké plemeno, nicméně je též skvělým společníkem, přejícím si zejména pobývat se „svým“ člověkem. Jsme jeho chováním a vystupováním naprosto uchváceni, radost nám dělal i na psích výstavách, kde dokázal získat dvakrát ocenění CAJC ČR a dvakrát CAJC SR. Nastoupil i v mezitřídě a třikrát po sobě odcházel s oceněním výborný 1, bez titulu, přičemž důvodem byla jeho ne zcela standardní srst. Uznali jsme, že Kevínkovy chlupy opravdu nedosahují požadované délky a hustoty a přestali se s ním výstav zúčastňovat. Vlastně nepřestali – začal doprovázet svoji mladší “sestru”, anglickou kokršpanělku Mimi.

Mimi se v naší rodině objevila v květnu 2003. Nejdříve jen tak opisovala lumpárny od starších brášků, ale poté si, s elegancí sobě vlastní, podmanila i výstavní kruhy. V průběhu sezóny 2004 dokázala naše psí slečna splnit podmínky pro zadání titulů “Slovenský šampión krásy mladých” a “Český šampión krásy mladých”. Ve třinácti měsících získala svůj první BIS, a to do konce na výstavě, zaměřené právě na osmou skupinu FCI, tedy “mezi svými”. O měsíc později si tento úspěch zopakovala, tentokráte na mezinárodní výstavě v Litoměřicích. Jen s údivem a nadšením jsme sledovali, jak postupně prošla kokřím kruhem, osmou skupinou, a poté přes vítěze dne dokázala v prudkém dešti dosáhnout až na stupínek nejvyšší a stát se “královnou” více než 3000 přihlášených psů. A tak přišel čas přestat naší slečně říkat “miminko” ).
Tím spíše, že výstavní kruhy zdobila zdařile celý rok, výsledkem čehož byl i nádherný dárek v předvečer Štědrého dne, kdy dorazil oficiální dopis z ČMKU, v němž se pravilo: “…fena plemene anglický kokršpaněl Mimi Marcato Line se umístila na 2. místě ve skupině VIII. FCI v soutěži ČESKÝ ŠAMPION ŠAMPIONŮ 2004.”

V srpnu 2004 se naše rodina rozrostla o dalšího černého kokršpaněla, “sira” krve vskutku královské . Náš nový kamarád se pyšní nádherným jménem Venture, ale slyší na neméně krásné jméno Viki. Pochází z prestižní chovné stanice pana Šulcka, kterému za tohoto nádherně přítulného a rozumného tvorečka velmi děkujeme.

Všechny své chlupaté kamarády velmi milujeme, jsou skutečnými členy rodiny a prioritní je pro nás jejich zdraví a štěstí.

Dovolte nám dělit se s vámi o jejich příběhy.