14. 4. 2007

14.4.2007

V sobotu jsme ve dvě hodiny ráno usedli do auta, společně s Bastienem a naší Avalanche, a vyrazili do německého Erfurtu. Bylo to poprvé, co jsme si troufli na výstavu do této země a byli jsme opravdu velmi zvědaví. Trochu jsme si první výstavu v Německu ulehčili tím, že jsme se vypravili na rozhodčího, před kterým smekáme, pana Andrásze Korosze z Maďarska. Tento pán pro nás prezentuje jistotu, že posoudí vždy psa a nikdy nehledí na to, kdo stojí na druhém konci vodítka.

V průvodním dopise, který jsme dostali před výstavou, stálo, že kruhy jsou dostatečně velké a celé pokryté koberci. Již tam nestálo, že v halách budou dokonce k dispozici boxy pro psy, pár slovy řečeno – podmínky pro psy i jejich pány byly opravdu výborné.

Z naší rodiny vyběhl první Babáček, nyní již mezi “dospělými”, v mezitřídě, kam jsme ho v jeho téměř 16ti měsících přihlásili. Třídu zvládl výborně a odešel s V1, CAC, následně zabojoval i v “konečném účtování” mezi psy a obdržel Res. CACIB, tedy odhopsal jako druhý nejkrásnější kokr-pes. Před ním se umístil pouze čtyřletý barevný šampion.

Poté vyrazila Avalanche a odnesla si VN, nejhezčí štěně, čímž nás “donutila” čekat na odpolední závěrečné soutěže, z nichž odplula s titulem Třetí nejrásnější štěně výstavy a přinesla si svůj první pohárek . Zavzpomínali jsme na štěněčí léta její maminky, naší Mimi, která svůj první pohár získala kdysi na Slovensku rovněž za třetí místo mezi štěňaty.

Jestli půjde Lavinka ve stopách rodičů i dále, to ukáže teprve budoucnost, již nyní je ale jisté, že máme doma dva velice předvádivé kokry .

Jsme na celou naši smečku moc pyšní.